|
|
Úskalí péče o seniora v domácím prostředí
Blehová, Ivana ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí a úskalími, která tuto práci v současné době provází. Na základě dostupné literatury představuje související témata a formou případových studií popisuje některé praktické zkušenosti pečujících osob. Práce vychází ze současného demografického vývoje a soustředí se na téma stárnutí ve společnosti a na péči o seniory. Největší pozornost je věnována péči o seniory v domácím prostředí a problematickým aspektům, které s péčí o seniora v domácím prostředí souvisí. V praktické části bylo pomocí kvalitativní metody polostrukturovaného rozhovoru zjišťováno, jak osoby, které dlouhodobě pečují o nesoběstačného člena rodiny, tuto péči prožívají, proč se rozhodly tímto způsobem pečovat a zda získaly odpovídající informace o možnostech odborné pomoci. Také jak péče ovlivnila jejich zdraví, finanční situaci a sociální život. Analýza rozhovorů ukázala, že největší zátěží pro pečovatele v rodině je péče o člověka s poruchami chování a vnímání, se kterým je obtížné se dorozumět. Rizikovým faktorem je, pokud o takovou osobu pečovatel pečuje sám. Jako nejzávažnějším úskalí při péči byl vyhodnocen nedostatek informací, zejména těch, které se týkaly možnosti využití sociálního poradenství a pomoci od konkrétních poskytovatelů sociálních služeb.
|
|
|
Kvalita života pacientů s cystickou fibrózou
Šebková, Iveta ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Raudenská, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce "Kvalita života pacientů s cystickou fibrózou" pojednává o tom, která úskalí zahrnují život pacienta s touto diagnózou. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretická část popisuje onemocnění cystický fibróza a zabývá se základními pojmy spojených s onemocněním, příznaky, léčbou. Empirická část je zpracována na základě kvantitativního výzkumu za použití zkrácené verze dotazníku WHOQOL - BREF, který jsme pro potřeby práce pozměnili a doplnili o otázky vlastní konstrukce. Cílem bylo zjistit dopad onemocnění na profesní a osobní život respondentů, zhodnotit úroveň kvality jejich života a spokojenost s péčí. V závěru práce jsou uvedeny zjištěné poznatky a vyhodnocení stanovených cílů.
|
|
|
Využití terénní sociální služby tísňové péče
Kalvodová, Jitka ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Bakalářská práce s názvem Využití terénní sociální služby tísňové péče má za cíl zjistit, jak senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby v přímém ohrožení jsou spokojeny s nabízenou službou tísňové péče, jakým způsobem služba tísňové péče ovlivňuje kvalitu jejich života a jak pomáhá jejich rodinám. Teoretická část se zabývá pojmem kvality života a životní spokojenosti seniorů a osob se zdravotním postižením s jejich specifickými potřebami. Praktická část popisuje detailně sociální službu tísňové péče Anděla Strážného, z. ú. v Libereckém kraji. Vychází z praktických poznatků a zkušeností autorky ze zmíněné sociální služby. Upozorňuje, jak důležité je promyšlení každého detailu poskytované služby, protože i sebemenší detail individuálního nastavení služby může rozhodnout o záchraně lidského života. Součástí bakalářské práce jsou tři kazuistiky klientů a hodnocení jejich spokojenosti s nabízenou službou tísňové péče Anděla Strážného. Výsledky jsou porovnány s výstupy z jiných výzkumných projektů v ČR.
|
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí na vybraných dětských odděleních
ŠKRAŇKOVÁ, Jana
Hospitalizace představuje pro dítě řadu velkých změn, necítí se dobře, je odtrhnuté od domova, od svých kamarádů a ocitá se v novém neznámém prostředí plném bílých plášťů, strachu a různých nemocí. Po příchodu do nemocnice ztrácí pocit bezpečí a bojí se. Naplnění potřeby jistoty a bezpečí je pro jeho zdravý vývoj stěžejní, a proto jsme se v diplomové práci tímto tématem zabývali. Cílem diplomové práce bylo zmapovat, do jaké míry je u dětí na vybraných odděleních naplňována potřeba bezpečí a jistoty. Rovněž jsme chtěli zjistit, jakým způsobem se dotazované děti adaptují na nemocniční prostředí a zmapovat přístup sester k dětem v kontextu uspokojování potřeby bezpečí a jistoty. V teoretické části jsme popsali klasifikací potřeb dětí a charakterizovali potřebu jistoty a bezpečí. Věnovali jsme se adaptaci dítěte na nemocniční prostředí a spolupráci s rodinou, úloze rodičů při hospitalizaci dítěte a dále problematice hospitalismu. Pro empirickou část jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření metodou polostrukturovaného rozhovoru s hospitalizovanými dětmi a sestrami. Výzkumný soubor tvořilo 17 dětí mladšího školního věku a 6 sester ve stejném poměru ze tří dětských oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Při rozhovoru s dětmi jsme zjišťovali, jak se v nemocnici cítí, co prožívají, zda mají návštěvy, zda se něčeho nebojí a jak jsou informované o diagnóze, vyšetřeních a délce hospitalizace. Se sestrami jsme vedli rozhovor ohledně zajišťování potřeby jistoty a bezpečí, snižování strachu a bolesti, společné hospitalizace rodičů s dětmi a přípravy dítěte na vyšetření. Na základě analýzy výsledků jsme došli k závěru, že potřeba bezpečí a jistoty je u dětí naplňována do velké míry. Děti se na nemocniční prostředí adaptují zpravidla dobře. Sestry k nim přistupují s láskou a snaží se jim dostatečně věnovat, povzbuzovat je a nahrazovat jim rodiče, když nejsou s nimi hospitalizováni. Domníváme se však, že nevěnují dostatek času psychosociální anamnéze, a proto jsme navrhli vytvořit adaptační dotazník, který bude sloužit sestrám po přijetí dítěte k hospitalizaci.
|
|
|
Prevence extrémního vyloučení
Aghová, Žaneta ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce Prevence extrémního sociálního vyloučení je věnována otázce dlouhodobého bezdomovectví. Snaží se najít za pomoci dostupné literatury informace, objasňující dopady tíživého životního stavu v podobě extrémního vyloučení a života bez domova. Práce je dále zaměřena na bezdomovectví jako na multifaktoriální sociálně patologický jev. Diplomová práce je tedy zaměřena na konkrétní pojmy, skutečnosti a důsledky spojené se stavem dlouhodobého bezdomovectví. Teoretická část práce je zaměřena na zkoumání potřeb člověka založených na humanistickém pojetí osobnosti a Masloowě hierarchii potřeb. Text práce dále popisuje způsoby pomoci v sociální práci s osobami bez domova a představuje sociální služby na základě mapování potřeb osob v dlouhodobém vyloučení. Další část práce je věnována sociálním službám na území hlavního města Prahy ve spojitosti se zmiňovanými potřebami. Praktická část práce je věnována potřebám osob bez domova. Potřeby a využitelnost dostupných sociálních služeb byly zjišťovány za pomoci rozhovorů, studia dokumentace a pozorováním v komunitě osob bez domova.
|
|
|
Kvalita života pacientů s trvalým kardiostimulátorem
Sládková, Natálie ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Po implantaci kardiostimulátoru dochází k výrazným změnám, které ovlivňují kvalitu života pacientů. Teoretická část analyzuje problematiku kardiostimulace, dále je věnován prostor kvalitě života. Také je teoretická část zaměřena na kvalitu života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Cíle: Hlavním výzkumným cílem je zmapovat kvalitu života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Na podkladě hlavního výzkumného cíle, jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle, které mapují názor pacientů na změny v psychickém prožívání a názor pacientů na jejich fyzickou kondici a funkční stav. Dále zjišťují názor pacienta s implantovaným kardiostimulátorem na sociální oblast jeho života. Také analyzují, jak pacienti s implantovaným kardiostimulátorem hodnotí edukaci a informace týkající se problematiky kardiostimulace. Použité metody: Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti pacienty. Výzkumný vzorek byl vybrán na základě účelového a náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Rozhovory byly nahrány, přepsány a následně analyzovány metodou otevřeného kódování. Hlavní výsledky: Pacienti s implantovaným...
|
|
|
Potřeba spánku u všeobecných sester.
Janečková, Pavlína ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá potřebou spánku u všeobecných sester. Skládá se ze dvou částí teoretické a výzkumné. V teoretické části se nejprve zaměřuji na fyziologii, definici potřeb a zařazení spánku do hierarchie potřeb a samotným významem spánku. Dále se zabývám působením spánku na tělesné funkce, faktory ovlivňující spánek, délkou spánku u jednotlivých věkových skupin a samostatnou kapitolu tvoří přehled poruch spánku. Na kapitolu poruchy jsem se zaměřila o něco podrobněji z důvodu návaznosti na empirickou část, kde jsem vyhodnocovala nejčastější poruchy vyskytující se u sester v praxi, doporučené řešení lékařem či potřebnou délkou spánku k dostatečnému odpočinutí. Jedna z kapitol tvoří doporučení v podobě spánkové hygieny, které může vést k zlepšení spánkových návyků. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření prováděného pomocí předtištěných anonymních dotazníků. Moji výzkumnou skupinu tvořili všeobecné sestry jednosměnného i vícesměnného ortopedického, interního, chirurgického a pediatrického oddělení nemocnice v Jablonci nad Nisou. Z celkového počtu 120 rozdaných dotazníku, bylo nakonec k mé práci využito 104. Cílem tohoto kvantitativního šetření bylo zmapovat nejčastější udávané poruchy a následky spojené se deficitem spánku, dále jsem se snažila najít možnou příčinu...
|
|
|
Spirituální potřeby seniorů v charitním domově
Ježková, Jiřina ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Brezíková, Eva (oponent)
Výzkumná práce je zaměřena na problematiku spirituálních potřeb řeholních sester žijících v charitním domově. Výzkumné šetření probíhalo formou anonymního dotazníku a strukturovaného rozhovoru. Dotázáno bylo 59 respondentek ve věku od 72 do 97 let, které byly rozděleny do tří skupin: řeholní sestry žijící v charitním domově (28), řeholní sestry žijící v klášteře (15), seniorky žijící v domově pro seniory (16). Výzkum potvrdil důležitost spirituálních potřeb řeholnic v oblasti praktikování víry a ve srovnání se seniorkami větší míru spokojenosti s naplněním těchto potřeb.
|
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí u pacientek na gynekologicko-porodnickém oddělení
VEČEŘOVÁ, Jana
Jistota a bezpečí je potřebou vyvarovat se ohrožení a nebezpečí. Představuje potřebu důvěry, spolehlivosti, stability, osvobození od strachu, ekonomického zajištění. Potřebu jistoty a bezpečí je možné rozdělit na potřebu vyhnout se ohrožení, zachování zdraví, důvěry, soběstačnosti, informací a orientace, podnětů, vlastnictví a hromadění majetku, míru a klidu, naděje a víry. Míra pocitu jistoty a bezpečí má vliv na biologickou stránku lidského organismu. Působením přes centrální nervový systém a vegetativní nervstvo má vliv na funkci jednotlivých orgánových systémů. Nejistota působí jako stresující faktor a ovlivňuje adaptační mechanismy organizmu. Mezi psychické odezvy na neuspokojení potřeby jistoty bezpečí patří strach úzkost, hněv a smutek. Typ a intenzita odezvy je vždy individuální. Cílem této práce bylo zjistit, zda je u pacientek na gynekologicko {--} porodnickém oddělení uspokojována potřeba jistoty a bezpečí a jaké faktory ovlivňují uspokojování této potřeby. Na začátku byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zní: Pacientky na gynekologicko {--} porodnickém oddělení mají uspokojenou potřebu jistoty a bezpečí. Druhá hypotéza byla stanovena takto: Na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacientek na gynekologicko - porodnickém oddělení má vliv přístup zdravotnického personálu. První hypotéza byla výzkumem potvrzena {--} pacientky mají uspokojenu potřeby jistoty a bezpečí. Druhá hypotéza byla také potvrzena {--} výzkum prokázal, že na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí se podílí přístup personálu. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků, kterou jsem zvolila, protože umožňuje v poměrně krátkém časovém úseku poskytnout velké množství empirických údajů a také umožňuje dotazovaným zůstat v anonymitě. Dotazníky byly rozdávány na standardních odděleních: konzervativní gynekologii, perioperační gynekologii, rizikovém těhotenství a šestinedělí v nemocnici České Budějovice a. s. během měsíce června roku 2007. Celkem bylo zpracováno 86 vyplněných dotazníků. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě a publikována na internetu.
|
|
|
Specifika práce sestry s dezorientovaným klientem
VAŇKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce byla zaměřena na saturaci potřeb dezorientovaného klienta z pohledu sester a jak péče o tyto klienty změní jejich přístup v saturaci potřeb. Na základě zpracování výsledků byla H1 potvrzena, H2 potvrzena nebyla. Výsledky ukazují, že dezorientace klade na sestru zvýšené nároky v oblasti saturace potřeb dezorientovaného klienta ve všech oblastech, přičemž komunikace s takovými klienty pro sestry obtížnou nebývá. Dále výsledky ukazují, že sestry mají v této problematice dostatečné znalosti, ale z pozorování vyplynulo, že některé sestry, tyto potřeby neuspokojují. Jde především o vyšší potřeby.
|
host ::
RSS.